Zn. Průvodce
Inu, není zkrátka od věci držet ve svém vlastnictví nějakého toho průvodce. Člověk se dozvídá tolik užitečných informací, aniž by vlastně kamkoliv musel, neb stačí prostě jen otevřít publikaci a nechat se vést, ba i klidně, pomocí představivosti, unést.
Třeba já jsem momentálně obklopena těmi nejrozmanitějšími příručkami. Na stole tak krom notebooku, hrnečku na kávu, vánočních přání a prvních nádherných dárečků kupím ještě „Průvodce erotickými kouzly pro hodné čarodějky“, přičemž o tento titul se dělím spolu s další „čarodějkou“, neb nám oběma bylo kouzelné vydání, s trochou nadsázky, darováno, a proto se zas a znovu bavíme všelijakými tipy a máme radost z neotřelého daru, jenž nás baví a jenž v sobě jenom zdánlivě skrývá „erotiku“ ve svém pravém slova smyslu.
O čase vánočním plyne vše krokem svižným, poněvadž co je krásné – utíká rychle, ale daleko více pak záleží na tom, jak tento čas dokážeme využít, jelikož čas ve skutečnosti nikam nespěchá, neb on sám k tomu nemá nejmenší důvod. Proč to zmiňuji – na mém stole totiž leží i další průvodci: „Umění psát“ a v hlavě se mi náhle rodí nápad a námět, „100 + 1 místo v Praze“, abych o něco snížila pravděpodobnost, že netrefím na Staroměstské náměstí, „Pohádka o ztracené krajině“, které se nemohu nabažit (jméno autora umím již bez větších obtíží i docela slušně vyslovit), a tedy nutně potřebuji čas… Včil stává se mi celkem obvykle, že zapomenu jít spát, zapomenu na čas. Toto zapomenutí však není nevýhodou, jakožto osvobozením.
Mimo jiné – Vánocemi mě provádí i klasické čtení „Vánoční koleda“, jež čtu na pokračování pod záminkou předčítání bráškovi, „Paul Verlaine Vers“, protože poezie patří k výjimečným okamžikům, i když jednu báseň v originálním znění čtu nejméně pětkrát, a to zhruba dvacet minut, ale beztak mám pořád času habaděj a k tomu i vím, že skutečně nevím.
V habaději mohu trávit chvilky před „Cestou do Rokycan“, která mě dostala svou každodenností, přestože jsem ji zhlédla poprvé, „Polární expres“ mě pokaždé překvapuje svou magičností, jež patří k Vánocům a vůbec – všechno je správně vánoční a já doufám, že to v té vánočnosti dlouho setrvá. Kéž bychom byli vánoční celoročně!
Cestu s průvodcem člověk může vylepšit líbeznou melodií. Co třeba koledy?
Když už jsme u těch průvodců... Mně osobně by se navíc hodil průvodce tím, po které lahvičce v koupelně správně sáhnout, jelikož se v tom začínám poslední dobou, chtě nechtě, ztrácet. Že mám problém s orientací, to o mně již víte, ale já se rovněž neorientuji ani v tom, jaké „sérum“ nejlépe použít. Po tom posledním jsem byla celá ulepená, a tak mě to rozčílilo, načež znejistělo… Chybí mi průvodce do koupelny. Volejte ihned.