O princezně
29. 3. 2014
Vlásky coby ovečka,
líčka sněhově bílá,
doteď vidím ta očka,
jež za ni promluvila.
Šatečky růžové,
na nose brejličky –
nádherně vzorové –
se spoustou srdíčky.
Znám malou princeznu,
však s velikou duší,
seděla mi na klíně, noha přes nohu,
jak na princezny se sluší.
Držely jsme se za ruce,
zatímco zpívala nám Edith –
o smutku, o světě, o lásce –
chvilka v pohádce, krásný okamžik!
Kouzlem upřímnosti a nevinnosti
zase pověděla mi o pravdě,
opět toužím po dětské hravosti,
a to díky nejmilejší Majdě!
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
