Vláček polární
Leč elektronika v poslední době zrazuje mne - svůj notebook doposud nemám a sluchátka opustila mne (naštěstí jsem vyhrabala alespoň Marťa sluchátka - ano, ta z těch vitamínů přeci), přesto mi nic nezabrání v tom pustit si písničky, které mám tak ráda (to je jako ta reklama na Blaník, že?). Jelikož mi většinou však zbývá čas až pozdě večer, poslouchání rádia by bylo jaksi bezohledné, jistě uznáte sami (kór v paneláku), a tedy pomyslně okupuji svou sestru, jež se pouhých pár minut sice durdí a dělá, že jí to děsně vadí, avšak líbezná melodie dokáže s člověkem pěkně zamávat, čehož jsem si taky dobře vědoma (ha ha...). A tak si klidně můžete představit dvě stejně vyhlížející osoby sedící na zemi, hledící do jednoho notebooku (volume 85%) , popíjející večerní čaj, zobající čokoládu a ustavičně odkládající své povinnosti... Pozoruhodný cyklus! Inu, to jsme my, ale my jsme takové prostě rády, jelikož "we ♥ music", víte? Co ♥ vy?
Jaké by to byly Vánoce bez vánočních písniček, pohádek či koled, viďte?
...
Téměř určitě si můžete být jistí, že my se sestrou, pakliže nám zrovna nezní "Napojen", "Our Last Summer", "Sako ze sametu" či "Si", právě velice, převelice ujíždíme na "When Christmas Comes To Town" (The Polar Express), znáte? Jestli ne, tak je to dobře, neb k této písničce zde směřuji, pokud ano, tak je to rovněž dobře, neboť si ji můžete hezky připomenout.
Tož pojďme se naladit na stejnou vlnu!