Introverze - nitro verze
Už dlouho jsem měla v plánu napsat cosi o introverzi, konkrétně pak o té mojí, jenomže nikdy se mi pro psaní na toto téma nenaskytla vhodnější příležitost. Tedy až teď. Pročítala jsem si Anušky stránky a narazila jsem na mně velmi sympatický článek, který se zase týkal té její introveze a mě to vážně potěšilo, ne ze škodolibosti, nýbrž kvůli tomu, že ji naprosto chápu.
Víte, já jsem introvert každým coulem, větší společnost lidí opravdu záměrně nevyhledávám, protože se v ní zkrátka necítím dobře. Mnohem raději mám méně lidí, třeba i cizích - nemám problém seznámit se s novými lidmi či věcmi, spíše mi vadí větší množství, ba dokonce přímo davy lidí. V takovém davu se snadno ztrácím a nevyznám, přičemž já nutně potřebuji bližší známost, páč je pro mě nesmírně důležité vytvořit si, zejména k člověku, důvěrnější vztah. Nepotřebuji milion padesát známých na každém rohu, já si potřebuju vážit svých kamarádů a ještě lépe - přátel. To je pro mě skutečně důležité.
A vystupování na veřejnosti? Kdo mě zná, ten už ví, že jsem děsný plašan a nervák, i když jsem se v poslední době hodně uklidnila, avšak ten, kdo mě nezná a slyší mě nebo vidí mě kdesi třeba zpívat či mluvit, tak dokonce tvrdí, že jsem jaksi velmi společensky otevřená žena s vysokým sebevědomím. Jen já vím skutečně, jak ono to je. Vůbec nejsem typ, který by se rád předváděl. Vůbec! Já velmi ráda pomohu s čímkoli a kdykoli, však mnohem radši jsem kdesi v ústraní a pomáhám jinak - ráda se zapojím, vymýšlím, řeknu svůj názor, poradím. Obecně řečeno, ráda dělám práci, která se projeví, avšak není vlastně vidět.
Na druhou stranu mám jednu výhodu, že se umím pro nespočet věcí opravdu nadchnout, takže když je pro onu věc nezbytné být v hlavní roli - nemám sebemenší problém. Pak jsou taky situace, kdy jednoduše nemám na výběr. V tomto případě rudnu (navíc jsem ohromný stydlín) a můj tlak se pohybuje vysoko nad normou. Ale když musím, tak musím, já se s tím postupně smířím a naštěstí se s tím umím vypořád docela slušně. Ono, koneckonců, všecko se dá natrénovat a všecko jde, když se chce. A krom toho chtění to ještě potřebuje čas, vůli a píli.
Se zpíváním nemám větší problém, poněvadž to je pro mě něco úplně jiného. Zpíváním já mohu vyjádřit nějakou určitou myšlenku, kterou mám možnost sdělit tak, že ji v průběhu zpěvu prožívám a jaksi prociťuji, což je výhoda a patrně je to ten důvod, proč mé zpívání působí poměrně jistě. Kdybych si měla vybrat mezi mluvením a zpíváním, tak volím zpěv. Kdybych si měla vybrat mezi zpíváním a psaním, tak volím psaní. V některých věcech mám zkrátka jasno.
Všímám si, jak si dneska všichni zakládají na svém umění komunikovat a stále nutně kdekoho obtěžují a alespoň se snaží předstírat, jací že jsou empatičtí, chápaví a extrovertní lidumilové. Co na to říci? Před takovými lidmi upřímně utíkám! Myslím, že už je jaksi pod úroveň hrát divadlo a hrát v něm někoho, kým skutečně nejsem. To já nedělám, páč se mi to hnusí.
Lidi jsou různí a je to tak přeci skvělé! Ten je takový, ten je zase makový. Nic vlastně není správné, přitom všecko je a všecko je dobře! Takový ten trend mít velkou partu, jít pařit v partě, být zahrnut lidmi, které vlastně ani neznám a nemám o ně sebemenší zájem a jde mi jen o jedno a jim o to podobné, to fakt není nic pro mě. Zkušenost jsem si zažila, a proto příště: díky, nechci! Ono to sic hezky vypadá, vypadáte, že jste in, hlavně v té partě, ale to je asi tak všecko. Zhulit se a zpít se do němoty, jak je to dneska děsně moderní, se člověk může i o samotě a potom je taky o samotě, takže se tak vyhne i následujícím pomluvám, zklamání se ze známostí, o kterých se domníval, že budou jeho přáteli, zatímco opak je zde bohužel pravdou.
A jestli je introverze handicap? Ne, není. A jestli je introvertní člověk nezábavný? Ne, není. A jestli je introvertní člověk sobecký, když se příliš nezabývá svým okolím? Ne, to taky není. Je tedy špatné být introvert? Ne, vůbec není, bo jsme lidé různí a každý je tím, čím chce být a ještě nikomu nikdy ta naše demokratická, moderní a tolerantní společnost neodepřela mít svůj vlastní názor, či snad kohosi odsoudit jen proto, že je jiný. Tedy žádný problém!
Susan Cain: Síla introvertů
z: http://www.ted.com/talks/lang/cs/susan_cain_the_power_of_introverts.html
Komentáře
Přehled komentářů
Ď. :-) Asi to bude tím, žes o 5 minut starší, a to už je něco! :-D Co se týká doplňování se s Tebou, tak je to vždycky ohromně príma - trošku takový život v symbióze? :-D
můj názor na věc
(Rolnina, 28. 3. 2013 22:11)Co se týče článku, opět super a stále aktuální téma. Co se obsahu týče, souhlas. Jen mi přijde strašně divné, že tys introvert a já extrovert... :) , ale můžeme se tak skvěle doplňovat, ne?! :)
Jepice
(RE: , 28. 3. 2013 22:16)